Společné setkání 09. a 10. 05. Polsko

Po absolvování dvoudenního setkání na konci dubna u nás nám polští přátelé nechtěli zůstat dlužni a hned po návratu domů nám zaslali pozvánku. Pozvánka byla pro 25 osob na termín 09. a 10. květen a jednalo se o poznání zajímavostí v Opolském vojvodství. Vzhledem k vydařeným setkáním v předchozím období nebyla tentokrát nouze o zájem účasti z naší strany, na což jsme hrdí. Ještě dnes vzpomínám na setkání na podzim roku 2021, kdy jsme dostali pozvánku a nemohli jsme nikoho přemluvit k odjezdu i když je vše hrazeno z projektu. I toto jsme nakonec zvládli. Odjezd byl naplánován na 7 hodin ráno, tak abychom stihli snídani v 9.00 hodin v restauraci Ve Dvoře v obci Daniec. Přímo vedle restaurace je nově rekonstruovaný hotel, kde jsme byli ubytováni. Nemohu opomenout rozdíl mezi námi a polskými přáteli. My vždy plánujeme setkání tak, abychom viděli co nejvíce zajímavostí a měli hodně zážitků a na co vzpomínat. Polští přátelé samozřejmě také, ale trochu větší důraz než my přikládají ke stravě a stolování. Už při snídani jsme to mohli hodnotit, kde se prohýbaly švédské stoly. Po snídani jsme byli rádi, že přejezd autobusem do Muzea Opolské vesnice v Berkowicích trval asi hodinku a mohli jsme troch vytrávit. Toto muzeum je trochu připomíná náš skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, ale zajímavý je něčím jiným, jako je například větrný mlýn a jiné. Před budovou muzea byla výstava fotografií spřáteleného města Rýmařov, což nás velmi potěšilo. Je vidět, že vzájemná přeshraniční spolupráce funguje velmi dobře napříč kraji. Po ukončení prohlídky následoval přejezd do restaurace Ve Dvoře v Daniecu, kde jsme se stravovali celé dva dny a nebylo co vytknout. Na oběd jsme dostali krajovou specialitu slezskou roládu s kluszkami a opět stylem kolik zvládneš, tolik sněz. Po obědě jsme navštívili arboretum se vzácnými dřevinami, jedno s nejstarších v Polsku. Večer jsme strávili s přáteli u pěkného povídání a také jsme rozdali a hodnotili brožuru vydanou v rámci projektu. Druhý den po snídani nás čekal Jura Park „Nauky a evoluce člověka“ v Krasiejowie. Čekali jsme, že místo je spíše určeno pro děti, ale překvapení na místě bylo ohromné. Je to místo, kde si každá věková skupina nejde své a je co obdivovat. Je zde opravdu vše, počínaje jezerem s písečnou pláží, různými expozicemi, dinosauři, dětská hřiště, vodní atrakce atd. Na závěr musím usoudit, že 3 hodiny zde bylo málo a doporučuji všem, především naší škole zorganizovat celodenní výlety. Po cestě do Jura Parku jsme si prohlédli technickou památku, nejdelší zavěšený ocelový most v Evropě. Most dříve sloužil jako vjezd do železáren v Krasiejowie, kde bylo zaměstnáno téměř 10 tis. osob. Dnes tuto smutnou průmyslovou historii nahradila nákupní zóna, kterých máme i nás zbytečně mnoho a hlavně netvoří žádnou přidanou hodnotu, jen připravuje obyčejné lidi o finanční prostředky. Poslední zastávka a jeden z nejhezčích zážitků bylo jízda na šlapacích drezínách ve Welkich Staniczach s malým občerstvením na závěr. Protože nám počasí přálo, a klobásy grilovala mladá paní spolumajitelka, manželka Lukáše Smykali, který pro nás vždy v Polsku zajišťuje autobusovou přepravu, nemohli jsme se nějak zvednout a vyhřívali se na odpoledním sluníčku. Domů jsme dorazili už za tmy, plni dojmů a zážitků. Moc se těšíme na příští setkání. Na závěr chci poděkovat Polskému projektovému týmu za pěkně strávené dva dny s přáteli.

Koordinátor projektu Radost Luděk Volek